Jednou to čeká každého z nás, a já už to mám naštěstí za sebou (i když to teda bylo opravdu hodně náročné). Nicméně, díky tomu, že jsem tuto situaci již zažila, mohu určitým způsobem předat své poznatky dál, a poradit vám, jak to úspěšně zvládnou.
Na úspěch má sice každý z nás jiný názor, avšak dle mého je to prostě dosažení vytyčeného cíle, ať už napoprvé či nikoliv. Základním prvek toho všeho je tedy kvalitní výběr autoškoly, kde se prosím raději řiďte tím, co vám říkají kamarádi, než abyste se řídili cenou, kterou za výcvik zaplatíte.
Jakmile si budete vybírat instruktora, se kterým projdete výcvikem, a který s vámi následně pojede i během vaší zkoušky, napište si všechna pro a proti. Hlavně tedy vybírejte podle toho, co se líbí vám, ne podle toho, co vám říká někdo jiný. Já jsem v této situaci uvěřila paní, že mě to všechno naučí, což tedy asi i pravda je. Bohužel mě však pak potopila u zkoušek, a já na ně musela jít znovu.
Každopádně, až přijde den „D“, zkuste se zbytečně nestresovat. Vždyť přeci o nic nejde! Nezáleží na tom, jestli to dáte hned, nebo až o něco déle, ale na tom, že máte zájem jezdit. Přeci jen za 28 hodin, kde jedna trvá 45 minut, je člověk kolikrát rád, že se naučí určitým způsobem ovládat vozidlo. Vše ostatní se totiž člověk naučí až praxí.
V případě, že by se vám tedy stalo, že jste řidičský průkaz nedostali hned napoprvé, nezoufejte! Kolikrát to totiž nemusí být ani vaše vina, jelikož i u těchto zkoušek platí to, že komisaři prostě musejí určitý počet lidí vyhodit.
Ať už to tedy u vás dopadne jakkoliv, pamatujete na to, že vždy po získání řidičského oprávnění musíte jezdit, jelikož jinak by vám to bylo k ničemu. Ve své podstatě by se to tak dalo přirovnat k situaci, kdy si v obchodě vyhlídnete krásné šaty, koupíte si je, ale časem zjistíte, že je neunosíte, a tak zůstanou ve vaší skříni, kde na ně bude padat prach.