Draci i jednorožci se objevují v mnoha mýtech, legendách i pohádkách. Patří k těm nejznámějším mytologickým postavám a jsou zobrazováni už ve starověku. Kdysi je lidé považovali za stejně reálné jako například medvědy či vlky. K tomu ale potřebovali důkazy o jejich existenci. O jaké se jednalo?
V první řadě si musíme uvědomit, že cestování ve středověku nebylo tak jednoduché jako dnes. Výpravy například do Afriky nebo do východní Asie podnikalo jen několik málo odvážlivců. A právě od nich přišly první zprávy o těchto stvořeních.
Tito badatelé totiž obvykle neměli přírodovědné vzdělání a navíc zvíře obvykle zvládli zahlédnout pouze letmo, jak se mihlo mezi stromy. Neměli tedy přesnou představu, jak vypadá. A přírodovědci byli zase závislí na popisech cestovatelů. Proto pro ně byl například drak stejně reálný jako lev. U obojího se museli spoléhat na informace, které dostali, aniž by se sami mohli vypravit a zvíře vidět.
Ve vzácných případech byly samozřejmě jako důkazní materiál dovezeny i různé trofeje. U jednorožců to byl často roh (který, jak se později ukázalo, patřil obvykle antilopě), u draků kůže či rovnou hlava. Slavná je u nás krokodýlí kůže, která donedávna visela v Brně.
Jaká zvířata to tedy cestovatelé a dobrodruzi viděli? V případě jednorožců to byly právě gazely či antilopy, v případě draků to byli dlouzí hadi. Zajímavé je, že v původních nákresech a představách draci křídla neměli. Byli to skutečně pouze létající hadi. Později jim byly dodány nohy a až později křídla (neboť, dle představ učenců, jak by bez nich mohl létat). Ta byla nejprve pernatá a draci celkově v té době měli poměrně ptačí vzhled. Měli dvě nohy, ruce byly přeměněny právě v křídla. K proměně v dnešní šupinaté plazy se čtyřmi nohami a s blanitými křídly došlo až ke konci středověku.
Dnes samozřejmě víme, že žádné takové zvíře nikdy žít nemohlo. Divocí koně se vzhledem od těch domestikovaných dost liší, stačí se podívat na koně Převalského. Navíc bílá barva je poměrně nevýhodná, samozřejmě s výjimkou arktických oblastí, kde je po značnou část roku sníh. Proto ho lze bez obav zařadit do říše mýtů
Pokud jde o draky, tak ti, jak si je představujeme dnes, skutečně existovat nemohou. Vzhledem k jejich velikosti by museli mít obrovská křídla, aby se mohli vůbec vznést. A jelikož je létání energeticky velmi náročné, potřebovali by prakticky neustále potravu. Pokud však vezmeme za základ původní představu, tedy dlouhého hada, který se snáší ze stromů a svou kořist obtočí ocasem a udusí ji, pak tento popis celkem odpovídá dnešním škrtičům. Je tedy pravděpodobné, že právě oni byli vzati za základ dračích pověstí.
Ať tak či tak, díky dnešní vědě víme naprosto jistě, že žádný drak ani jednorožec tak, jak ho máme nyní v představách, existovat nemůže a nikdy neexistoval. Na druhou stranu svět je plný úžasných zvířat, která ač skutečná, si zaslouží naši pozornost a ochranu.