Ostružinysi můžeme natrhat v přírodě nebo je můžeme také pěstovat na zahrádce. Zahradní druhy nám dají větší a více plodů než lesní odrůdy. Lesní ostružiny se většinou plazí, zahradní vyvazujeme k opoře. Vysazujeme je na vzdálenost jednoho metru na slunné místo s propustnou půdou. Plodí i ve stínu, ale méně a plody nejsou tak sladké jako na slunci. Hnojení provádíme kvalitním kompostem, který zaryjeme na podzim k rostlinám. Mladé rostliny zkracujeme na délku 30 cm, z jednoho keře každý rok necháme jen šest nejsilnějších výhonů.
Ostatní, slabé, zmrzlé a poškozené ustřihneme těsně u země. Na podzim seřízneme u země všechny odplozené výhony a jednoleté pruty zkrátíme o třetinu.
Existují ostružiníky s trny, ale i bez nich. Nevýhodou těch beztrnných je, že nám mohou ve větších mrazech zmrznout. Proto je vhodné na zimu přihrnout kompostem. Jedna z beztrnných odrůd křížená s malinovníkem je ostružinomaliník, jehož plody jsou sladké a keře mrazuvzdorné.
Ostružiny obohacují náš jídelníček a přináší nám spoustu minerálů a vitamínů, nejvíce C a B, kyselinu listovou, karoten, vápník, hořčík, draslík, železo a třísloviny. Čím je plod ostružiny tmavší, tím obsahuje více bioflavonoidů. Ostružina je velmi silný antioxidant. Zároveň detoxikuje organismus, zpomaluje stárnutí buněk, léčí záněty, snižují horečku a preventivně působí proti nádorovým a srdečním onemocněním.
Šťávaostružin pomáhá při rekonvalescenci a po chemoterapii. Plody jíme čerstvé, můžeme je zamrazit, vyrábět z nich víno, sirup, marmeládu. V rámci prevence bychom měli každý sníst 3 kg černého ovoce, z čehož by měla být polovina právě z ostružin, zbytek například černý rybíz a borůvky. Nejmladší a nejhezčí listy ostružiníku můžeme použít do čajových směsí spolu s jahodníkem a maliníkem. Čaj má dobrou chuť a můžeme jej pít celý rok. Zlepšuje trávení, podporuje dietu a bojuje proti průjmům.
